Na Lékařské fakultě Alberta Einsteina americko-izraelské Yeshiva University prováděli výzkum, jaký vliv má počítačový trénink kognitivních funkcí na kvalitu života, rychlost chůze a bezpečí starých lidí, kteří jsou jinak už málo pohybliví, pomalu chodí a jsou ohroženi třeba pádem na ulici.

Výzkumníci vybrali 20 seniorů ve věku nad 70 let, kteří necvičili nebo nanejvýš jednou týdně, chodili pomalu (rychlostí pod jeden metr za vteřinu) a většinu času seděli. Rozdělili je do dvou skupin. Deset seniorů podstoupilo osmitýdenní trénink s pomocí komerčního programu na trénování kognitivních funkcí (obdoba HAPPYneuron), a to 45 až 60 minut třikrát týdně. Deset zbývajících seniorů nedělalo nic, tvořili kontrolní skupinu pro srovnání.

Zajímavým výsledkem testu bylo, že ti, kteří trénovali, chodili po skončení tréninku rychleji než před ním, i když zrychlení nebylo nijak velké. Ovšem pokud při chůzi mluvili - což pochopitelně vyžaduje podstatně větší koncentraci než normální chůze - bylo jejich zlepšení již výrazné.

Je to zatím jen malá studie, ale výsledky naznačují, že velmi staří lidé, kteří jsou obvykle chatrného zdraví, pro jeho zlepšení nedělají žádné fyzické cvičení a jsou tedy velmi zranitelní, mohou zlepšit svou pohyblivost a tedy i bezpečí posilováním kognitivních funkcí. Někomu se to může zdát nelogické, ale je to potvrzení poznatku, že o naší samostatnosti a schopnosti vyhýbat se úrazům rozhoduje hlavně výkonnost našeho mozku.