Řidiči

 

  Bezpečnost

 

Takovým nástrojem je počítačový trénink kognitivních funkcí. Výsledky tohoto tréninku jsou totiž lepší a trvalejší,  než hodiny na trenažéru nebo za volantem.V některých zemích už se stává tento druh tréninku součástí kurzů v autoškolách. Skoro všichni máme řidičský průkaz a velká část z nás se považuje za dobré řidiče. Ne vždy oprávněně. Řízení auta je velmi náročná a komplexní činnost. Vyžaduje kromě znalosti předpisů a řidičské praxe zejména pozornost, sledování více věcí současně, rychlou a správnou reakci, koordinaci pohybů, atd. Navíc je to činnost, na níž může záviset život náš nebo těch, které vezeme. A není náhodou, že si policie stěžuje na drastické následky nehod starých řidičů. Pokud bezpečí za volantem přímo závisí na našich kognitivních schopnostech a tyto schopnosti nás začínají zvolna opouštět už někdy po čtyřicítce, pak stejnou měrou, nejprve zvolna a postupně stále rychleji, klesá i naše schopnost bezpečně řídit auto. Obvykle si toho nejsme vědomi a napadne nás to až někdy v důchodu. Nebo když někoho přejedeme. Navíc fakt, že nám obvodní lékař dá potvrzení, že můžeme auto řídit, protože dobře vidíme, slyšíme a hýbeme rukama a nohama, ještě vůbec neznamená, že také dobře a bezpečně řídíme. Lékař zpravidla nemá možnost nějak detailně měřit třeba naši rychlost reakce či rozdělenou pozornost.

 

Nejde jen o stárnoucí řidiče. Mladí řidiči získají řidičák, aniž by někdo zkoumal, jakou schopnost koncentrace, koordinace či vizuální pozornosti a orientace vůbec mají. Všichni jsme se jistě v životě setkali s řidiči, s nimiž jsme se v autě báli, protože jejich umění auto řídit bylo velmi skromné. Často proto, že na to nemají dost schopností.

Je pravděpodobné, že není příliš daleko doba, kdy nějaká forma kognitivního tréninku bude pro řidiče, zejména pro ty mladé, staré a profesionální, povinná.

Cíl tréninku

Zvýšení schopnosti bezpečně řídit auto.

 

Důležité aspekty kognitivního tréninku  

 
 

Důležitým faktorem je vytrvalost a doba, po kterou řidič trénuje. Z hlediska výsledku je optimální cvičit zhruba třikrát týdně po dobu jedné hodiny tři měsíce.

     
  Supinový (avšak každý trénuje individuálně) i individuální.
     
  Vhodné pro řidiče každého věku. Zejména pak pro mladé začínající a starší řidiče.
     
  Pozornost a soustředění (věnovat pozornost všemu, co se v silničním provozu děje), rychlost myšlení (rychlé reakce), schopnost pochopení informací (sledovat a následovat dopravní značení) exekutivní funkce - schopnost posuzování a řešení problémů, plánování, organizování (předvídat, co se během silničního provozu může stát), vizuálně prostorová orientace (sledovat vše, co se v silničním provozu děje), paměť (schopnost vyhodnotit nové situace v silničním provozu na základě předchozích zkušeností) jazyk a řečové funkce (číst a následovat dopravní značení).
     
  Kognitivní trénink je třeba začínat od úrovně, kterou člověk zvládne, aby nedocházelo k pocitům frustrace v důsledku opakujícího se neúspěchu; naopak není žádoucí dávat cvičení na příliš lehké úrovni. Ke správnému nastavení počáteční obtížnosti dopomáhá diagnostika kognitivních funkcí, ze kterých je patrná jejich aktuální úroveň.
     
  Řízení auta je nesmírně komplexní a náročná činnost, která vyžaduje zejména trvalou pozornost, sledování většího množství věcí najednou a rychlou reakci. Trénink kognitivních funkcí může přispět k posílení bezpečnosti silničního provozu a tím k posílení % bezpečí na silnici každého z nás.