Zaměstnanci

 

  Výkonnost

 

 

 

Není to tak úplně otázka inteligence, kvalifikace či zkušeností. Je to otázka výkonnosti v oblasti tzv. kognitivních funkcí. Samozřejmě existuje i mnoho zaměstnání, ve kterých jsou tyhle nároky minimální (modelka, zemědělec, kopáč, asfaltér, přidavač, apod.), náročných profesí je ale čím dál víc. Nejde o piloty raketoplánu nebo formule jedna, řeč je o účetních, řidičích autobusů, učitelích, strojvůdcích, dispečerech nebo sekretářkách, o vedoucích funkcích nemluvě. Tam všude jde stále víc o mentální výkonnost. Tu máme nejen každý trochu jinou, ale navíc ji s věkem ztrácíme, a to někdy už od třicítky. Přitom nároky v zaměstnání vesměs trvale rostou. Když něco zapomene nebo přehlédne kopáč, zpravidla se nic nestane. Když strojvůdce přehlédne návěstidlo, může zabít spoustu lidí nebo způsobit škody za milióny. Stejné škody za milióny může způsobit i nepozorná účetní. Oba přitom mohou být plně kvalifikovaní, inteligentní, zdraví a práce schopní.


Jistě, chyby dělá každý. V zájmu zaměstnavatele a koneckonců i zaměstnance ale je, aby jich bylo co nejméně. Jak se toho dá dosáhnout? Jednou z nových cest, které vedou ke zmenšení pravděpodobnosti chyb, zmetků a nehod, je trénování mentální výkonnosti. V našem případě posilování paměti, pozornosti, koncentrace, orientace, logického myšlení nebo porozumění řeči
.

Cíl tréninku

Zvyšování mentální výkonnosti zaměstnanců. Pokles počtu chybných rozhodnutí, nehod či zmetků.

 

Důležité aspekty kognitivního tréninku  

 
 

Důležitým faktorem je vytrvalost a doba, po kterou zaměstnanec trénuje. Z hlediska výsledku je optimální cvičit zhruba třikrát týdně po dobu jedné hodiny tři měsíce.

     
  Supinový (avšak každý trénuje individuálně) i individuální.
     
 

Vhodné pro zaměstnance každého věku. Zejména pak pro zaměstnance ve věku 50+.

Pracovní pozice, které jsou náročné na pozornost, rychlost a správnost rozhodnutí, sledování více věcí najednou, chápání pokynů či textů, paměť, apod. 

     
 

Paměť, pozornost a koncentrace, rychlost zpracování informací, exekutivní funkce (plánování, organizování, řešení problémů, emocionální seberegulace), vyjadřovací schopnosti a porozumění řeči, prostorová orientace, vnímání a další.

     
  Kognitivní trénink je třeba začínat od úrovně, kterou zaměstnanec zvládne, aby nedocházelo k pocitům frustrace v důsledku opakujícího se neúspěchu; naopak není žádoucí dávat cvičení na příliš lehké úrovni. Ke správnému nastavení počáteční obtížnosti dopomáhá diagnostika kognitivních funkcí, ze kterých je patrná jejich aktuální úroveň.
     
 

Zařazení mentálního tréninku do vzdělávacích a rozvojových plánů má pozitivní vliv nejen na přímo trénované oblasti, ale zejména na zlepšení motivace a spokojenosti lidí. Důvodem je pravděpodobně subjektivní i objektivní zlepšení jejich výkonnosti. Dá se předpokládat, že tento efekt se objeví v pracovním procesu všeobecně, například u činností psychicky náročných nebo naopak rutinních.