Pacienti po chemoterapii

 

  Rehabilitace

 

Chemoterapie negativně ovlivňuje mentální výkonnost v oblasti tzv. kognitivních funkcí. Jsou to funkce klíčového významu pro náš osobní život a jeho kvalitu, ale i pro náš úspěch v práci.

Mezi ně patří pozornost, paměť, koncentrace, orientace, logické myšlení, úsudek, řečové funkce a řada dalších. Proto jsou negativní následky chemoterapie problémem i po návratu do zaměstnání.
Chemoterapie má často za následek změněnou schopnost myslet, učit se a pamatovat si. Jev se jmenuje PCCI (Post Chemotherapy Cognitive Impairment) - kognitivní porucha po chemoterapii. Někdy se tomu říká "chemická mlha" či "chemický mozek" (chemo brain).
Typická je třeba situace, kdy ženy po rakovině prsu zjistí, že již nezvládají dělat více věcí najednou, jako to zvládaly dříve, nebo marně hledají známá slova. Jejich ne zcela lehká situace se tak stává ještě složitější.

Zatím nikdo nepřišel na to, jaký je mechanismus vzniku těchto problémů. Dr. Evelyn Shatilová z univerzity v Haifě k tomu říká, že "nejnovější výzkum ukazuje na spojení mezi intenzitou chemoterapie a silou kognitivních problémů a mezi délkou chemoterapie a zhoršením kognitivních poruch. Co víme, je, že vyšší dávky léků způsobí větší "mlhu". Víme také, že lidé, kteří měli několik cyklů chemoterapie, mají horší výsledky při kognitivních testech než lidé, kteří měli méně cyklů.
Naše studie ukazují, že 10% až 30% pacientů má problémy a špatné výsledky při neuropsychologických testech. Některé studie ale hovoří až o 45%." Tedy zhruba každému třetímu až čtvrtému člověku zůstávají dlouhodobé následky - a v lékárně jim na to nic nedají, protože lék zatím žádný není.

Naštěstí nyní existuje možnost kognitivní rehabilitace pomocí specializovaných počítačových her, v našem případě HAPPYneuron Brain Jogging, což je momentálně jediný software v češtině, s jehož pomocí může pacient rehabilitovat doma. Je to pro postižené způsob, jak se obtíží zbavit nebo je zmírnit, pokud nezmizí samy. Trénovat lze paměť, koncentraci, řeč, vizuální orientaci a logické myšlení. Jistým "bonusem", který ocení zejména lidé v obtížné životní situaci, je fakt, že pravidelné hraní těchto cvičení rovněž snižuje pocity deprese a úzkosti.

Cíl rehabilitace

Rehabilitace kognitivních funkcí - trénink koncentrace, paměťových funkcí, prostorové orientace, logické myšlení, což podporuje např. obnovu lexikálních schopností, ale také rozvoj motoriky.

 

Důležité aspekty kognitivní rehabilitace  

 
 

Čas hraje např. u osob po cévní mozkové příhodě důležitou roli. Kognitivní rehabilitace by měla začít už v nemocnici. Největšího efektu bylo dosaženo při tréninku do 6 měsíců po CMP. Je obtížné přesně určit dobu, kdy je vhodné začít s tréninkem; důležité je začít v době, kdy je klient schopen se rozvíjet své vnitřní a vnější strategie. (zdroj: Ciceron in Kia, Brannah, 2010) Důležitým faktorem je také vytrvalost a doba, po kterou osoba trénuje.

     
  Zpočátku se jeví jako vhodnější individuální trénink, který je svou obtížností přizpůsoben možnostem klienta; později může být skupinový trénink velmi motivační.
     
  Věk není překážkou kognitivní rehabilitace – dokonce pacienti starší 55 let mají z kognitivního tréninku větší užitek než mladší uživatelé.
     
  Trénování by mělo následovat přirozený vývoj mozku; nejdříve by tedy měla být zaměřeno na pozornost a vnímání. Zpočátku by mělo být trénování zaměřeno na zvyšování bdělosti a koncentrace, orientaci v osobách, místě a čase. V tréninku bychom měli začínat s úkoly zaměřenými na základní kognitivní funkce a až postupně přecházet ke cvičením zaměřeným na zvládání každodenních činností nebo souvisejícími se zájmy osoby. (zdroj: Kia, Brannah, 2010)
     
  Kognitivní trénink je třeba začínat od úrovně, kterou klient zvládne, aby nedocházelo k pocitům frustrace v důsledku opakujícího se neúspěchu; naopak není žádoucí zadávat činnosti příliš jednoduché. Ke správnému nastavení počáteční obtížnosti dopomáhají neuropsychologická vyšetření kognitivních funkcí, ze kterých je patrná jejich současná úroveň.
     
 

Podmínkou efektivního kognitivního tréninku je vůle a aktivita, se kterou osoba k tréninku přistupuje.
Součástí tréninku je povzbuzení pacienta k aktivní účasti na běžných činnostech, obnovení sebevědomí a vědomí své vlastní hodnoty a schopnosti.