Pacienti po mozkové příhodě

 

  Rehabilitace

 

Mentální a pohybové obtíže způsobené mozkovou příhodou či úrazem hlavy jsou velmi individuální, nicméně mnoho pacientů má následně problémy v oblasti kognitivních funkcí, např. s pamětí, řečí, orientací či koncentrací.

Dosud neměli žádnou praktickou možnost účinně rehabilitovat doma. Nyní mají k dispozici poměrně komplexní rehabilitační pomůcku, kterou je 20 her HAPPYneuron Brain Jogging na CD, a je pouze na nich, kolik času a energie rehabilitaci věnují.
Zahraniční zkušenosti rovněž ukazují, že velké části pacientů tento druh domácího tréninku výrazně pomáhá. (Navíc není znám žádný případ, že by někomu uškodil.) Na českém trhu je HAPPYneuron od roku 2010 a ve světě neexistuje déle než 10 let. Momentálně probíhá první výzkum, jehož cílem je ověřit v českých podmínkách efektivitu tohoto druhu rehabilitace u pacientů s poškozením mozku v důsledku zranění či mozkové příhody.

Cíl rehabilitace

Rehabilitace kognitivních funkcí - trénink koncentrace, paměťových funkcí, prostorové orientace, logické myšlení, což podporuje např. obnovu lexikálních schopností, ale také rozvoj motoriky.

 

Důležité aspekty kognitivní rehabilitace  

 
 

Čas hraje např. u osob po cévní mozkové příhodě důležitou roli. Kognitivní rehabilitace by měla začít už v nemocnici. Největšího efektu bylo dosaženo při tréninku do 6 měsíců po CMP. Je obtížné přesně určit dobu, kdy je vhodné začít s tréninkem; důležité je začít v době, kdy je klient schopen se rozvíjet své vnitřní a vnější strategie. (zdroj: Ciceron in Kia, Brannah, 2010) Důležitým faktorem je také vytrvalost a doba, po kterou osoba trénuje.

     
  Zpočátku se jeví jako vhodnější individuální trénink, který je svou obtížností přizpůsoben možnostem klienta; později může být skupinový trénink velmi motivační.
     
  Věk není překážkou kognitivní rehabilitace – dokonce pacienti starší 55 let mají z kognitivního tréninku větší užitek než mladší uživatelé.
     
  Trénování by mělo následovat přirozený vývoj mozku; nejdříve by tedy měla být zaměřeno na pozornost a vnímání. Zpočátku by mělo být trénování zaměřeno na zvyšování bdělosti a koncentrace, orientaci v osobách, místě a čase. V tréninku bychom měli začínat s úkoly zaměřenými na základní kognitivní funkce a až postupně přecházet ke cvičením zaměřeným na zvládání každodenních činností nebo souvisejícími se zájmy osoby. (zdroj: Kia, Brannah, 2010)
     
  Kognitivní trénink je třeba začínat od úrovně, kterou klient zvládne, aby nedocházelo k pocitům frustrace v důsledku opakujícího se neúspěchu; naopak není žádoucí zadávat činnosti příliš jednoduché. Ke správnému nastavení počáteční obtížnosti dopomáhají neuropsychologická vyšetření kognitivních funkcí, ze kterých je patrná jejich současná úroveň.
     
 

Podmínkou efektivního kognitivního tréninku je vůle a aktivita, se kterou osoba k tréninku přistupuje.
Součástí tréninku je povzbuzení pacienta k aktivní účasti na běžných činnostech, obnovení sebevědomí a vědomí své vlastní hodnoty a schopnosti.