Ministerstvo práce, sociálních věcí, žen a rodiny v Braniborsku zadalo na univerzitě v Brémách široce založenou studii efektivity programů na trénování kognitivních funkcí. Ze tří zkoumaných programů prošel pouze HAPPYneuron, který potvrdil svoje dobré výsledky, a to v daném případě na skupině 119 nezaměstnaných lidí nad 50 let z různých částí země v rámci programu „Akademie 50plus“. Například se podařilo prokázat nárůst schopností (viz obrázek) v oblasti rychlosti vnímání, logického myšlení, pracovní paměti a epizodické paměti.

Navíc se prokázal ve dvou oblastech i přenos, tedy zlepšení výsledků v cvičeních, jež nebyla trénována, konkrétně v oblasti prostorového vnímání a rychlosti vnímání. To je přímý důkaz, že trénink určité schopnosti se pozitivně projevuje i v různých jiných činnostech. Neznamená to nic jiného, než potvrzení užitečnosti cvičení pro běžný život. Zajímavé je rovněž velmi pozitivní subjektivní hodnocení ze strany uživatelů, kteří oceňují svou zlepšenou kondici, zábavnost her a řadu dalších efektů.

"Trenéři si během výzkumu všimli, že stoupala motivace, se kterou účastníci přijímali nová cvičení. Při vyhodnocování pocitů účastníků se objevily důkazy, že už pouhá účast na kvalifikačním kurzu přinesla značné zlepšení duševní pohody starších nezaměstnaných, přičemž následný trénink tuto pohodu dále upevnil. Podle výpovědí účastníků jde nejen o to, že hry samotné jsou zábavné, ale také o výzvu spojenou s poznáváním zcela nových věcí a o zjištění, že člověk je schopen náročné úkoly splnit. Zdá se tedy, že kognitivní trénink bude brzy hrát důležitou roli. Je zapotřebí udržet odpovídající úroveň tréninku, aby nebyly schopnosti účastníků ani podceněny, ani přeceněny přílišnou náročností. I zpětná vazba v podobě vyhodnocování plnění úkolů má pozitivní účinek. Vedlejší efekt kognitivního tréninku na zlepšení emocionálního stavu nezaměstnaných, jimž je více než 50 let, lze považovat za velmi důležitý výsledek, zejména v souvislosti s tím, že nezaměstnanost má silný negativní vliv na životní pocity a duševní pohodu těchto lidí. Nebylo předmětem studie, zda psychická a fyzická pohoda účastníků kurzu měla nějaký vliv na jejich schopnost pracovat, dá se to ale předpokládat. Zdá se tedy, že kognitivní trénink je vzhledem ke svému vlivu na psychiku vhodný právě pro starší nezaměstnané...

Lze učinit závěr, že zařazení mentálního tréninku do vzdělávacích plánů má pozitivní vliv nejen na přímo trénované oblasti, ale zejména na zlepšení motivace a spokojenosti lidí. Důvodem je pravděpodobně subjektivní i objektivní zlepšení jejich výkonnosti. Dá se předpokládat, že tento efekt se objeví v pracovním procesu všeobecně, například u činností psychicky náročných nebo naopak rutinních. Zvláště pro malé a střední podniky by to mohl být způsob, jak zvýšit výkonnost zaměstnanců a motivovat je."

Kdo umí německy, může si více než stostránkovou závěrečnou zprávu o studii přečíst na adrese http://www.masf.brandenburg.de/sixcms/media.php/4055/Endbericht_Kognitive%20Trainings_Juli2011.pdf